24 měsíců
Tak, jsou mi DVA roky. To to letí, co? Já jsem nadšený maminka smutná, že chce mít pořád mimi, tak jí aspoň pořád řikám tuli, tuli a ahój, když se probudí.
Oslava musela být o týden posunutá, protože jsem k narozeninám dostal pořádné trapení. Poprvé za dva roky jsem byl nemocný a jak říka maminka tak, když už, tak pořádně:-( Věčer jsem spát jako vždy, o půlnoci jsem se probudil a plakal, plakal a plakal. Mamka s tatou nevěděli co se děje, měl jsem 37,5 st. teplotu, usnul jsem až ve 2.30 a to jen na půl hodiny a pak jsem znova plakal. Ve 4 hod. mamka volala na pohotovost do Motola, protože jsem si stěžoval, že mě bolí očička. Dr. neporadil nic, jen obklad. Ráno už jsem měl 38 st., maminka chtěla jet za paní doktorkou, ale na necelou hod. jsem usnul. Probudil jsem se a zase plakal, najednou mi maminka naměřila 39,5 st., okamžitě volala doktorce, že za ní jedeme. Bylo mi moc špatně. Hned jsem musel na ušní, kde paní doktorka řekla, že je to oboustraný zánět středního ucha, resp. obou. Maminka se musela rozhodnout zda je nechat propíchnout nebo ATB, ale tolik to bolelo, že jsem musel na páchnutí. Dostal jsem sice něco na umrtvení, ale i tak to moc moc bolelo. Nicméně se mi potom moc ulevilo, cestou domu, jsem se ještě podíval na vrtulník u nemocnice a pak hned usnut. ATB nefunfovala, tak jsem dostal jina a celkem jsem je tedy bral 19 dní. Fuj!
Když se ouška uzdravila mohlo se oslavovat. Přijela babička s dědou, teta Lucka a dokonce i babička z Uherčic. Jo a Sára s Eliškou. Dostal jsem spoustu dárků - Lego, auta, spládací kartičky, kuličkovou dráhu, knížky...Měl jsem dostat ještě kolo, ale pořád je schované pod postelí, prý jsem toho dostal hodně, ale stejně o něm vím.